Šel jsem jednou sám, polní pěšinou... A za rok zase na Svojanově!!!

Milá maminko, protože už ti pohled nestihne dojít, zdravím tě alespoň přes internet. I když jsme byli unavení a utancovaní po včerejší disko-trysko-téce, tak jsme všichni ráno vyskočili už v 7 hodin a utíkali na poslední táborovou snídani. Potom jsme se vrhli na dobalení posledních nezbytností, spacáčků a pyžámek a vysmýčili chatičky. Na posledním nástupu jsme si zazpívali Vodníka, zatlačili slzičky a teď? Teď čekáme na Vás, až si pro nás přijedete :) Sice se těšíme domů, ale i tak se nám bude strašně moc stýskat po louce, lese, potoce,... prostě po všem, co ke Svojanovu patří. Tak ahoooooj, za 50 týdnů jsme zpátky co by dup! Děti ze Svojanova a všichni dospěláci